Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výtažek z Průvodce po Černokostelecku z roku 1937

Černé Voděrady (387 m n. m. - Od os. jména Voděrad, a ten z rodov. jména Voděradů, těch, kteří radili čili pracovali v zavodněné krajině). Je to velmi stará obec, připomínaná již od r. 1088 jako Voděrady. Patřívala k Ratajům, později ke Kostelci a farou ke Konojedům. R. 1344 byla to ještě pastevní lesní víska, kterou tehdy po králi Janu Luc. držel s Kostelcem pan Ježek z Náchoda. Za Karla IV. vedla přes Č. Voděrady cesta z Prahy do sázavského kláštera. Je to nynější sz. cesta k Svojeticům, zvaná dosud Pražská. U spouště v Zadních borovinách stával do 30-leté války dvorec Voříšťata. Při úpravě cesty do Konojed r. 1896 byla asi 300 kroků nad Borovinami nalezena popelnice a kamenná sekyrka. - Na jv. příkrém svahu vrchu Kobyly (505 m n. m.) v trati V lískách či V lágru je na 30 žulových kruhovitých kamenů dosud neznámého původu a účelu. Je to v místech, kde potok, tekoucí Haberským údolím, protíná silnici ze Zvánovic do Voděrad. Asi 300 kroků od silnice proti toku potoka jsou tyto pravidelně a jako žernovy přitesané balvany jednak zapadlé v bažinaté louce (399 m), jednak rozhozeny po stráni, se které byly svrženy. Na vrchu této stráně je "Pohanské obětiště". Jsou to 2 balvany, které nesou balvan třetí, t. zv. vik1an. Na tomto je 30 cm hluboká podkovovitá prohlubeň o 75 cm v průměru. Z dešťové vody v ní zachycené pohanští kněží věstili budoucnost. - Prvá škola tu byla zřízena r. 1790 v čp. 45. Vyučoval v ní voj. vysloužilec a tkadlec Drbal, který v sousední jizbě tkal, zatím co starší žák předříkával mladším učivo. Předtím chodily děti do školy ve Stř. Skalici. - Před nynější školou je studně Jordán, nazvaná tak prý Čes. bratry. V lese u vsi je studánka Husařovka. - Voděradská mys1ivna nad rybníkem (440 m) spravuje voděradský revír veliký 1518 jiter, v němž jest vrch Čihadlo (533 m) s překrásným výhledem. Od myslivny nás dovede příjemná lesní cesta k Pohanskému obětišti. - Na poloviční cestě z Č. Voděrad do Svojetic je triangu1ační pyramida (500 m) třetího řádu. Poblíž roste asi 150 r. starý mléčný javor (50 cm v průměru) a dub asi 250-letý.

Čern. Voděrady jsou proslulé svými mi1íři, v nichž se ještě nedávno pálilo dřevěné uhlí. Milíře byly hojné nejen v lesích U jezírka, V koutňatech a U křížku, ale i na zahradách. Uhlíři tu káceli, řezali a štěpili kmeny a rovnali je kolem silného kůlu do kužele se sklonem do středu. Hranici obložili chvojím a poházeli hlínou. Když vytáhli kůl čili tyk (2 m vysoký a 1 dm tlustý), vznikl komín. Holí provrtali v hlíně několik otvorů a nahoře v komíně rozdělali oheň. Špatně hlídaný nebo nedobře opatřený milíř často shořel. V milíři (5 m vysoký, 10 m v průměru) bylo 28 metrů dřeva a zuhelnění trvalo 4 dni a noci. Uhlíři, kteří se přes pobyt v kouři dožívali vysokého věku a kterým zpravidla velmi chutnalo, rozváželi dřevěné uhlí po okolí kovářům a klempířům, do Prahy továrnám a na výrobu střelného prachu, ale ponejvíce do cukrovarů v Kolíně, K. Hoře a Bečvárech. Cukrovar spotřeboval ročně 50-60 for dřevěného uhlí po 60-70 zlatých.

Ještě r. 1890 pálil tu místní koželuh Bokštefl kolomaz, již potřeboval na kůže, z nichž dělal řemínky. Předtím tu bývalo hojně kolomazných pecí. Poslední stála ve břehu u lesa V doubí. Byl to stojatý půlválec. Jeho oblá část byla vyhloubena ve břehu, přední stěna byla rovná z cihel. Pec měla 2 oddělení : vrchní na pařezy, spodní jako nádržku na kolomaz. Byly spojeny kanálkem. Rozštípané smolné borové pařezy v horní části - přikryté chvojím a hlínou - se zespoda zapálily. Nedokonalým hořením se pryskyřice roztavila a stekla kanálkem do spodní nádrže, odkudž korýtkem vytékala do nastavených hrnců. Ještě za tepla se řídká kolomaz cedila do beček přes pytlovinu.

U Č. Voděrad jsou v žule křemenné žíly se sírnými měděnými rudami, jichž se tu kdysi dobývalo na Oradlech. Pod Č. Voděrady bylo mnoho rybníků : Šáchovec, Lambert. Žabinec - a 3 na Jevanském potoce : Dlouhý, Prostřední, Dolejší. Všechny byly r. 1810 po průtrži mračen vypuštěny. Odlehlost obce, které bylo přezdíváno Bukovany, působila na její rázovitost. Pochází odtud starý verbář pověr a čar. Rostliny mají tu zvláštní lidové pojmenování.

Z Kostelce n. Č. L. vyvede nás od Okresního domu Komenského či Konojedská ulice, k lesu Maliňáku, za nímž brzy následuje rozsáhlý les s hájovnou Konojedskou cha1upou a studánkou Zlodějkou. Pod nimi nad Bohumilským potokem jsou lomy červeného pískovce, z kterého byl budován kostelecký zámek. V lomu byl r. 1936 nučickým kameníkem Borovičkou zhruba opracován pomník "Strakonického dudáka", jejž dokončil sochař Opatrný. Socha zdobí nyní Strakonice.


Ze školní kroniky a ze zápisů p. Jos. Šindeláře, výměnkáře ve Voděradech

Jméno Voděrady pochází odtud, že zdejší obyvatelé vy­cházeli na vodní práce. Raditi znamenalo tolik jako dělati. Již před rokem 1844 náležely Voděrady ke Kostelci n. Č. L., který byl majetkem královské komory. Král Jan dal kostelecké zboží panu Ješkovi z Náchoda směnou za statek náchod­ský. Již za Karla IV. vedla přes Voděrady cesta z Prahy do Sá­zavského kláštera, nynější severozápadní cesta do Svojetic, která se dosud nazývá Pražská cesta. Nablízku Voděrad jest mlýn Hačka. Kdysi býval dvorem. R. 1560 však byl do gruntu pustý. Mimo dvůr tam byla i výsadní krčma. U Spouště v Zadních Borovinách stával dvorec Voříšťata. Byl zničen v Stoleté válce. Pod Voděrady na východní straně bylo několik rybníliků: Šáchovec, Žabinec, Dlouhý, Prostřední a Dolejší rybník, které prý se strhaly velikými lijavci před 120 lety na sv. Annu. Do Šáchovce se sázelo 15 kop a do Žabince 7 kop (podle zápisů z 16. století.) Podle téhož zápisu bylo v potoce pode vsí mřeňů, střevlí a raků časem hojnost. Hačka, Penčice a Jevany náležely k zdejší obci. V 16. století tu bylo 33 grun­tů, ze kterých platili poddaní vrchnosti ročně 3l kop 26 gr.1 d. a 4 slepice úroku. Z té vsi Voděrad všichni vespolek po­vinni byli seno i otavu na lukách pod touž vsí ležících usu­šiti, shrabati a na kupy skládati. Od sena dostávali 1 sud piva bílého a od otavy též. - Nedaleko vesnice v lese je studánka Husařovka., která prý vznikla později, v 7leté válce, kdy prý tam v kotlině v úkrytu tábořili husaři. Před školou je studně Jordán, která se prý tak zove od Českých bratří.

Má výbornou vodu, ale věčně rozlámanou pumpu.

  V.Šmíd.



Zmínka o škole v Černých Voděradech z časopisu Podlipansko.

Obrazek


 

Náhledy fotografií ze složky


 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA