Jdi na obsah Jdi na menu
 


PENČICE

Obrazek

- fotografie Penčic a penčického údolí - zde


1344- Jan Lucemburský směnil kostelecký hrad za Náchod s členem družiny syna Karla, s panem Ješkem z Náchoda a s jeho synem Ješkem. Směnnou smlouvu potvrdili oba Janovi sy­nové, Karel a vévoda korutanský Jan, listinou vydanou v táboře před Frankfur­tem r. 1348. Ke kosteleckému statku patřily vesnice: ves Kostelec s hradem a poda­cím kostelním, Svrabov, Brník, Cukmantl či Lhota, Bohumil, Vyžlanice, Jevany, Penčice, Udašín s podacím kostelním, villa sylva na Ubyslavice, Voděrady a Libu­šice; lesy Černý a Běluh; pole zvané »Kobylé pole«.

 

27. února 1415 pan Jan z Náchoda s panem Janem z Klučova prodali své společné kostelecké manství za 1500 kop grošů českých Janu ze Smržova, oblíbenému sekretáři krále Václava IV. Po něm se ujali kosteleckého panství tři jeho synové - Jan, Suděk a Pavlík - kteří si r. 1445 rodinný majetek rozdělili takto: Jan dostal celou ves Cukmantl s dvory kmetskými či selskými s platem. Dostal i ves Vyžlovku také s kmetskými dvory a platy, tři rybníky, tři lány lesa Černého a Běluhlova. Připadl mu i celý les s lesníkem v Penčicích.

 

1492 - Pan Jindřich Smržovský z Kostelce n. Č. L. brzy po povýšení Kostelce na městečko prodal panu Slavatovi z Chlumu a Košumberka hrad Kostelec s městečkem, vsi Svrabov, Brník, Cukmantl, Jevany, Vyžlovku, dva dvory kmetské v Nučicích, mlýn pod hradem Kostelcem a mlýn u Penčic ­to vše za 100 kop grošů českých.

 

1565 – První urbář – Dů­ra vdova držela mlýn, kterýž slul v Penčicích; ten le­žel pod lesy černými sám o sobě, platila z něho o sv. Jiří 30 gr., o sv. Havle 30 gr

 

1640 - Mlýny na panství kosteleckém spáleny nebyly, ale jsou splundrovány – bez mlynářů

 

1645 - vesnice na panství kosteleckém zpustlé – Aldašín, Bohumil, Cukmantl, Drbohlav, Penčice, Mukařov

 

1674 - Jevany, jevanský mlýn a mlýn v Penčicích = 14 lidí

 

1677 – Zlatá knihaUrbář kosteleckého panství - Tomáše Zumra mlejn Penčický s pilou se dvěma rybníčky neb nádržkami. Při němž se nyní nachází rolí orných polí 25 korců 3 věrtele, činí na záhony 4 korce 12 záhonů, konečného za 3 kopy sena. Ostatek porostliny černým lesem, borovým a březím 10 kopy (korce?) 13 záhonů.

 

V účtech z r. 1685 Aldašín, Bohumil, Cukmantl, Drbohlav pusté, ale mlýn Penčický i Jevanský na díle osazeny.

 

1770 – v účtech se dle Oldřicha Šrámka (Proměny Penčického údolí) neobjevuje penčická pila (autor těchto stránek ovšem našel zmínku o pile v urbáři z roku 1772, takže pila nejspíš existovala, ale nebyla využívána)

 

12.5.1774 v Kostelci oddáni:

Josef Horžiczky z Haczek čp.35 (mlynář) a Anna Fijala z Penczitz dcera Josefa Fijaly spolmistra řemesla mlynářského.

 

3.prosinec 1861 – Na základě smlouvy bylo dáno firmě Jana Villicusa a spol. v Praze právo zřídit na jevanském katastru z penčického mlýna čp.14 továrnu na výrobu dřevěných obuvnických kolíčků (floků).

 

16.říjen 1886 – Oženil se Josef Miškovský s Annou Klímovou, dcerou mlynáře Bedřicha Klímy z Penčic u Jevan. (hrob na Aldašíně – Josef Klíma (otec Bedřicha?) 62 let, zemřel 5. září 1870, choť Terezie 70 let, zemřela 25. dubna 1882)

 

Od roku 1886 v domě č.14 bydlí Václav Hraba (*26.1.1846) lesní hospodář – hajný – v té době první inzerát Bedřicha Klímy v Našich hlasech na obchod s uhlím v Českém Brodě naproti nádraží

 

1889 - nález mincí z poloviny 17.století v koženém váčku nalezeném jistým Svatošem při kácení na planině u Penčic

 

6.listopad 1894 – Za přítomnosti 24 členů se konala ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů v Konejedech. Za tři roky od založení poskytl konojedský hasičský sbor ochranou rukou svou ku pomoci osmkráte. Čtyřikrát v Kožojedech, jedenkrát ve Výžerkách, v Hradových Střímelicích , v Penčicích a v Nučicích.

 

17.září 1936 – Vinou neznámého a nedbalého kuřáka chytil les Nad flákárnou. Čtyři jevanští hoši, kteří tam právě sbírali dříví, se pokusili oheň uhasit, ale učinili to nedostatečně. Po jejich odchodu se oheň znovu rozšířil na prostor 1 hektaru a způsobil škodu 1500 korun. Shořelo napadané jehličí, byly poškozeny i kořeny, takže některé stromy uschnou. V těchto místech hořel les už v roce 1916.

 

27.říjen 1936 – Na Slovanském ostrově v Praze byl odhalen žulový památník domácímu odboji. Materiál pochází z penčického údolí.

  

Osedlí v Penčicích:

 

1562- Důra (vdova po mlynáři) – mlýn

Obrazek

1677- Tomáš Zumr (mlynář) – mlýn

1774 – Josef Fijala (mlynář) – mlýn

1886 – Bedřich Klíma (mlynář - syn Josefa Klímy mlynáře v Penčicích) – mlýn

1886 – Václav Hraba (hajný) –mlýn předělaný na hájovnu (koncem 19.století vyhořela)

1911 – Vondráček (hajný) – nová hájovna

1945 – Marek (hajný) – hájovna

1972 – Jiří Kašpar (hajný) – hájovna

2002 - 2007 - Jakub a Markéta Hlavatí - hájovna

2007 - ? - kdosi - hájovna

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA