PENČICE

Bohumil (z Bogu·mil) 412 m n. m., kdysi ves, která patřila panu Matěji Sobkovi ze Šembery, jemuž patřily i Staré Zámky. Po 30-leté válce zpustla. R. 1652 byla tu ještě ves s výsadní krčmou. Nyní je tu jen dvůr a hájovna, která tu byla zbudována na poč. 20.stol. Původně stála hájovna u dvora. Bohumilský revír (1 566 jiter) je spravován z Jevan. Liechtensteinův bohumilský dvůr převzal po převratu čsl. stát, který tu přispěním amerického miliardáře Carnegieho vybudoval nejmodernější zdravotnický ústav na výrobu očkovacích látek. Byl tu zřízen i rybníček. Ke dvoru patří 300 korců pozemků, z nichž je 30 ohraženo v S odděleních až k lesům na výběhy koní a dobytka. St. zdrav. ústav, jejž si možno po předchozí písemné žádosti prohlédnouti, má kostelecké telef. číslo S 518. - V lesích bažanti, srny, lišky, tetřevi, jezevce. Bohumil patří k Jevanům, ale školou ke Kostelci.

Archeologické poznatky: Středověké sídliště leželo při počátku Bohumilského potoka. Potoční údolí se tu mírně zužuje mezi mělkou pramennou pánví a širokým zářezem. Dosavadní nálezy pocházejí z levé strany zúženého úseku údolí. Tato strana je přivrácena k J. V současnosti je tu povrchový průzkum prakticky znemožněn, plocha, z níž nálezy pocházejí, je zastavěna a terén upraven. Průzkum na polích v bezprostředním okolí zástavby a na protější straně údolí byl negativní, stejně jako prohlídka zastavěného areálu. Vesnice zanikla v 1. polovině 17. stol. (Berní rula, 18/I, 123), později byl znovu vybudován hospodářský dvůr, k němuž postupně přibyly další objekty. - V r. 1943 byla v Bohumili narušena středověká jáma čtvercového půdorysu, o straně 126 cm, hluboká 80 cm, vyplněná hrubozrnným pískem promíšeným s jílem. Kromě nečetných keramických zlomků ve výplni ležely na dně jámy dva džbány. Podle stručného popisu nálezové zprávy bychom snad mohli objekt interpretovat jako jímku na vodu (NZ 1099, 1107, 1207/43 J. Kabát; uloženo v M Český Brod, č. inv. 820-823). Další středověké nálezy byly získány v r. 1949 při hloubení studny. V M Český Brod je uložen kachel a dvě držadla trojnožek (č. inv. 2859, 2862; NZ 2585/49). Nález lze zařadit do 15.-16. stol. - Nevyjasněn zůstává údaj o hradišti u Bohumile. Podle A. Sedláčka je v r. 1677 (tj. zřejmě v urbáři Zlatá kniha) u Bohumile jmenována louka Pod hradištěm (Sedláček 1908, 277; Podlaha 1907a, 1; naposledy Turek 1970a, 119).