Jdi na obsah Jdi na menu
 


CUKMANTL

6. 10. 2006

Cukmantl je zaniklá obec u Kostelce mezi lesem Malinovým (424 m) a Ohraženkou: Byla to Lhota, ve které ještě r. 1652 bylo 14 osedlých gruntů. R. 1677 byla již celá pustá. Četné nálezy zbytků nádob a nástrojů u rozvalin očazených zdí připomínají ves hrnčířů a sklářů. Položení některých domů je ještě nyní patrné. - Nynější vyvýšeniny vznikly sesutím zděných komínů. - Ves patřívala také pánům na Zlenici. - Nad Cukmantlem směrem ke Kostelci bylo popraviště, na kterém byla poslední poprava r. 1763.

                 Archeologické poznatky:  Zanikl v 17. stol., jako pustý ho uvádí Berní rula (18/I, 122-123). V r. 1626 ještě zřejmě žil (Šimák 1933, 329). Podle tereziánského katastru bylo v r. 1719 místo, kde vesnice stávala, zarostlé lesem (Tereziánský katastr 2, 59). Dnes je zatravněno a zčásti zasahuje na pole. Cukmantl patřil k lokalitám, na něž se již od počátku století soustřeďoval sběratelský zájem. Soustavný povrchový průzkum spolu se sondáží tu provedl teprve Z. Sedláček (M Kolín). Z jeho nepublikovaných výsledků zčásti vycházím. - Osada byla rozložena po obou stranách široce rozevřeného mělkého údolí přítoku Bohumilského potoka, které je obráceno k Z. Doklady osídlení na pravém břehu se nacházejí v poloze vymezené při potoce jen zcela nepatrnou terénní vlnou a na bocích ohraničené zřetelnějšími hranami. V zatravněném pásmu při potoce jsou za příznivých podmínek patrné stopy nadzemních reliktů usedlostí. Části těchto reliktů jsou rozorány na okraji přilehlého pole. Protilehlou polohu vymezují na Z i na S (tj. k potoku) terénní hrany, na V terén plynule přechází v plošinu nad údolím Cukmantlu. Osídlení na každé straně údolí je registrováno v ploše dlouhé přibližně 120 až 150 m a široké asi 30 m. Jižní část vesnice je ovšem posunuta k V, jejímu Z okraji odpovídá zhruba střed protější části sídliště. Východní hranici S části určuje úžlabí, přerušené v úrovni zaniklých usedlostí hrází pustého rybníka. Hráz druhého rybníka a možná i další objekty Cukmantlu jsou v témže úžlabí dále v lese. Jejich hodnocení se ale neobejde bez opakovaného povrchového průzkumu. Většina dosavadních archeologických nálezů je datovatelná do 2. poloviny 16. a do počátku 17. stol. (výzkum M Kolín; starší nálezy v M Kostelec n.Č. lesy, k nimž NZ 2061/56 M. Richter). Ze S strany potoka ale pocházejí i nálezy příslušející ke studovanému horizontu středověkého osídlení 13.-14. stol. Na protějším břehu dosud obdobné nálezy chybějí.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA