DOLÁNKY
Tam, kde se říká Staré Doubravčice, stávala nad rybníkem Stodolou tvrz se vsí Dolánky (obyvatelé doliny), která do r. 1360 patřila Litoltovi Hájkovi z Chrástu a potom kouřimskému klášteru. R. 1420 připadla zas k majetku panskému a byla až do r. 1564 přivtělena k Rostoklatům. Potom ves s tvrzí v lese pod silnicí z Mrzek do Doubravčic zanikla. Dnes jsou tu po tvrzi znatelny zbytky hradních rozvalin směrem k Doubravčicům na lesní stezce asi 650 m od hráze rybníka Stodoly. Nyní se podle Dolánek zove krásné lesní údolí šumavského rázu, kterým vede z Kostelce do Čes. Brodu okr. silnice. - Od m o s t u na Šembeře je po červené značce do Tuchoraze 4.5 km a na nádraží v Čes. Brodě 8.5 km. Po zelené značce do Kozojed jsou 3 km, do Jevan 6 km. Po červené značce ke kozojedskému sv. Martinu jsou 3 km a do Jevan 7 km. Od kozojedského kostelíku směrem k Vyžlovce a Štíhlicům přijdeme příjemnou lesní cestou Bukovinou do lesa zvaného "V Lažanech“.
Archeologické poznatky: Nacházejí se v údolí, jímž protéká drobný přítok Šembery. Poměrně rozsáhlé pozůstatky vesnice jsou při okraji plošiny sklánějící se nad strmým zářezem spodní části údolí. Plošina je přivrácena k JV. Naproti za údolním zářezem je na malé vyvýšenině tvrziště. K vyvýšenině přiléhá hráz zaniklého rybníka, který chránil tvrz z jinak snadno přístupné JZ strany. Lokalita, z níž vybíhá několik zaniklých cest a v jejíž blízkosti známe i část plužiny, byla v r. 1976 geodeticky dokumentována. Bez toho bychom potřebným způsobem nepokročili od popisu J. Miškovského (1906), který přejal A. Podlaha (1907a, 41-42). Již před analýzou plánu je zřejmé, že dolánecký půdorys vykazuje odlišné rysy než černokostelecké vesnice zaniklé ve 13.-14, stol. Uspořádání je podstatně pravidelnější; hojně se tu také uplatňují ohradní zídky. Ze zpráv písemných pramenů usuzujeme, že sídliště zaniklo mezi r. 1542 až 1564. Studium této lokality by mohlo přispět k přesnějšímu výkladu změn osídlení probíhajících na Černokostelecku od konce 13. stol. Uspořádání Dolánek totiž zřejmě patřilo k výsledkům těchto změn. Při povrchovém průzkumu byly zatím získávány pouze nečetné atypické keramické zlomky.
