Jdi na obsah Jdi na menu
 


JEVANY

6. 10. 2006

Jevany (od Ivan, Van, Václav, dříve Jívany). Byla to ještě r. 1344 lesní pastevní víska, později přeměněná na rolnickou ves zákupní. Pověst přisuzuje název obce domnělému poustevníkovi Ivanovi, podle něhož se jmenuje vlevo u silnice do Penčic vedoucí rozvalená skupina balvanů „Ivanovo lože". Tyto balvany byly původně pohanské obětiště. Poblíž něho je zajímavá srostlina smrku s bukem, které spolu rostou od kořene už asi 120 let. - Jevany jsou proslulé letovisko vzdálené od Prahy 32 km. Je to český Davos. Když Praha je rozbředlá, jsou tu rybníky zamrzlé. A když město prahne žárem, je tu na březích 3 velkých a 5 malých rybníků ve stínu rozsáhlých lesů milý chlad. Příjemně osvěžuje projížďka nebo nádherné koupání v Jevanském rybníce (19.6856 ha), z něhož vytéká Jevanský potok (17.4 km dlouhý), bystře plynoucí nedaleko myslivny (380 m n. m.) a hájovny pod vrchem Kobylou (505 m). Potok pod myslivnou poháněl před 60 lety mlýn, pilu a flokárnu, které jsou nyní v rozvalinách. Nynější myslivna bývala do r. 1844 mlýn, jejž mlynář Slavík prodal i s polnostmi za 32.000 zl. knížeti Liechtensteinovi. Státní Lesní správa chce tu vystavěti novou.

V minulých dobách byly Jevany dostaveníčkem panstva, jež sem jezdilo z lovčího zámečku na Vyžlovce, protože tu bylo hojnost všeliké zvěře. Nasvědčují tomu i zachovalé zbytky vlčích jam a vlčích chalup. V lesích k Aldašínu byla vlčí bouda na sloupech roubená. Podobná byla i v chobotu Jevanského rybníka. Vlčí bouda i bouda na chytání jelenů byla také u mělkého a divoce romantického rybníku Švejcara. Nedávno zemřelí staří místní obyvatelé se na jeleny v jevanských lesích ještě pamatovali. Jevanské lesy se svými četnými rybníky dodávají krajině rázu švýcarské jezernaté krajiny. Obec je obstoupena bohumilským revírem se Smrčinami a voděradským revírem s Čihadlem (533 m). V lesích jsou obrovité buky, jedle a smrky na 2001et staré. Nad flokárnou na voděradské straně je asi stoletý buk srostlý s javorem. Poblíže je klen asi 150-letý, mající v průměru 50 cm. Nad Jevanským rybníkem je krásný, asi 300-letý buk, 35 m vysoký, mající v objemu 450 cm. Říká se tu "U fangle", protože ve válce r. 1866 byl na něm . zdaleka viditelný pruský prapor. Lípa před školou je 200 let stará. Kolomaz se v Jevanech pálila ještě r. 1890. - Svéráznou krásu Jevan objevila spisovatelka Gabriela Preisová, která si tu před lety vystavěla zasmušilý kamenný dům jako hrad. Je to dům vedle Routovy restaurace. Nad jevanským rybníkem vyvstala jako zámek rozsáhlá baroková vila proslulého pražského lékaře Dr. Hausmarina. Přepychové vily, které po parcelaci knížecích lesů vznikly "V dubinách" a které patří známým osobnostem politického, finančního a uměleckého světa, přeměnily kdysi zapomenutou obce na vyhlášené letovisko a udělaly z ní cí1 výletů. Mnozí v ní vidí české Doksy, neboť vznosný Grandhotel Wagner nad Jevanským rybníkem a Novotného "Hotel Pension" u lesa "Na přezvůrce" při krásném lesním rybníce Janu (4.88 ha) mohou uspokojiti i nejnáročnější turisty a hosty, zvláště když ceny v tomto letovisku jsou opravdu lidové. Jevany jsou i střediskem zimního sportu. Poněkud drsnější podnebí způsobuje, že je to jedno z nejzdravějších míst v Čechách. Má ročně na I00 deštivých dní, ale po dešti je tu hned zas sucho.  Rozsáhlé lesy s úpravnými cestami jsou plny jahod, malin, hub, borůvek a ostružin. Obyvatelstvo si hostí váží a vychází jim ve všem vstříc. Blízkost města Kostelce a výhodné autobusové spojení nejen s Prahou, ale i s Čes. Brodem, Říčany, Kouřimí, Kutnou Horou, Stříbrnou Skalicí, Sázavou a Chocerady pobyt v tomto letovisku velmi usnadňují a zpříjemňují. Do Čes. Brodu je 12.7 km, do Mnichovic krásnými lesními partiemi po červ. značce přes Habr a Struhařov 10,5 km. - Vycházky : 1. Do Kostelce n. Čern. L. 5 km. - 2. Aldašín 2 km. - Bohumil 1 km. - 3. Penčice, Hradec, Propast. - 4. Vyžlovka, (4 km Louňovice, Jevany. ; 5. Habr 5 km. - 6. Po modré značce do Čern. Voděrad. 7. Po zel. zn. do Kozojed (5 km). - 8. Vyžlovák. - 9. Smrčiny. 10. Přes Dubiny do lesa Spáleného a mnoho jiných. Vý1ety : 1. Louňovice, Vojkov, Říčany. (3 hod. 15 min.). 2. Habr, Myslivna, Struhařov, Mnichovice. (2 hod. 30 min.). 3. Aldašín, Penčice, Stř. 'Skalice, údolí řeky Sázavy. - 4. Zeleně značenou cestou ke Kozojedům, ke kostelu sv. Martina, na Staré Zámky> pod Tuchoraz a do Čes. Brodu (4 hod pěšky) a mnoho jiných. - O úpravu obce a pohodlí se stará místní okrašlovací spolek, jenž vydal také "Průvodce okolo Jevan".

Pohled na Jevany od východu. Od Jevanského rybníku po pěkné silnici ve stínu vysokých lesů jdeme podél Jevanského potoka, křivolace a romanticky plynoucího pod stráněmi 120 m vysokými. Cesta vede do Penčického údolí. Vlevo při ní je pověstné Ivanovo lože. Vpravo pod domkem pro lesní dělníky stávala vodní turbinová pila, která ve světové válce vyhořela a nebyla již obnovena. Jsou tu zbytky někdejší flokárny a šindelky. Nedaleko vpravo je naleziště popelnic.

Archeologické poznatky: Vesnice je rozložena v poloze odpovídající jednomu z obvyklých geomorfologických umístění osad studovaného osídlení, souhlasí i začlenění do tehdejší sítě osídlení, ale přitom odtud zatím postrádáme archeologické nálezy. Poloha se nachází v údolí přítoku Jevanského potoka, poblíž spojení obou potočních údolí.

Jevany Dubina. Lokalita v zalesněné S části jevanského katastrálního území byla registrována při povrchovém průzkumu v r. 1970. Již předtím ji ovšem znali místní občané a jeden ze sídlištních objektů byl jimi nejméně od 30. let narušován. Záchranným výzkumem tohoto objektu jsme v r. 1972 doplnili povrchový průzkum. - Sídliště bylo umístěno v nevýrazné geomorfologické situaci v těsné blízkosti rozvodí Labe a Sázavy, na plošině mírně skloněné k S. Soustřeďovalo se kolem rybníčku napájeného ze sousedního pramene. Povrchovým průzkumem jsme zaznamenali šest stavebních objektů. Archeologickým výzkumem v Jevanech Dubině byl studován další objekt typu interpretovaného již Z. Smetánkou (1959). Díky velikosti zkoumané plochy mohlo být zatím nejpřesvědčivěji ukázáno, že stavba byla založena přímo na úrovni středověkého terénu, jehož povrchová část se uvnitř změnila v kulturní vrstvu. Soudě podle dosavadních zkušeností jsou poznatky získatelné archeologickým výzkumem mohylovitých destrukcí velmi omezené.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA