Jdi na obsah Jdi na menu
 


LAŽANY

6. 10. 2006

Lažany (obyvatelé lazů, t. j. polí u lesa) byla tvrz s dvorem, založeným tu na poč. 14. stol. R. 1358 patřila Bohuňkovi Hájkovi z Chrástu a potom jeho synu Litoltovi z Tismic, jenž sídlil na Chrástu. - Na kraji lesa vlevo od vozové cesty běžící z Kozojed do Štíhlic jsou ještě patrny zbytky okrouhlého valu, jenž byl 160 m dlouhý a jenž dosud je 3 m vysoký. Pod valem je dosud také znatelná hráz příkopu, napájeného kdysi z rybníku Petříku, jenž býval v místech stejnojmenné louky.

Archeologické poznatky: Znal je již J. L. Píč, (1909, 32) který tu spatřoval tři mohyly mezi dvojí tvrzkou. Jednu z domnělých mohyl o průměru 7 m a výšce 1 m rozkopal a nalezl v ní dvě popeliště umístěná nad sebou. V Píčově deníku uloženém v NM se na str. 531 uchoval i náčrtek lokality pořízený v r. 1907. Kromě mohyl jsou zaznamenány i známky po stavení; tvrziště při SZ okraji pánve je ještě zvlášť dokumentováno v půdoryse a v řezu. - Základ ke studiu Lažan poskytují výsledky Z. Smetánky, dostupné zatím jen ve zcela stručném výčtu (zejména Smetánka 1970, 79). Na dlouholeté povrchové průzkumy navázalo v r. 1969 vyhotovení geodeticko-topografické mapy. Není dosud publikována, ale při základním popisu zaniklých Lažan lze předběžně odkázat na snímky modelu, vytvořeného na jejím podkladě (Škabrada - Smetánka 1975). Od roku 1969 jsem v Lažanech pokračoval v povrchovém průzkumu. V současnosti je ale zdejší terénní situace značně znejasněna vykácením starého lesa a novou výsadbou. - Středověké sídliště bylo rozloženo po obvodu mělké údolní pánve, v níž vyvěrá pramen. Pánev se rozevírá k SV a přiléhá k širokému mělkému údolí, přidržujícímu se přibližně Z-V směru. Při styku SZ okraje pánve a údolí stála tvrz, opevněná kruhovým valem a příkopem. Ze širokého údolí chránil její bok rybník (hráz byla r. 1969 rozorána). K tvrzišti přiléhá objekt složený ze tří nestejně velkých vyvýšenin, spojených úzkými hrázkami, rozdělený do dvou částí. Všechny útvary objektu tvoří destrukce žulového zdiva. Komplex interpretujeme jako hospodářský dvůr; stála tu tedy tvrz typu motte v klasické podobě Smetánka 1970, 79). Z tvrze a ze dvora vycházela cesta, dnes výrazně patrná zvláště tam, kde v několikanásobném úvozovém zářezu stoupá směrem k Vyžlovce (záhy se ovšem vytrácí). Na V konci Lažan je druhý rozsáhlý komplex stavebních objektů. Nepochybně stojíme před pozůstatky druhého dvora. Zachycujeme tu dvě větší stavby spojené ohradní zídkou a dva či tři další objekty. V reliktech jedné z větších staveb se projevuje trojdílné členění. Celý komplex druhého dvora ohraničuje na J a částečně i na V destrukce dlouhé ohradní zdi (od počátku století patrně část jejího průběhu zmizela - viz cit. náčrtek J. L. Píče). Mezi předpokládanými dvory jsou rozloženy mohylovité destrukce staveb z navětralé žuly. Dvě větší jsou po stranách cesty vedoucí ze tvrze. Skupinka nejspíše tří pahrbků je za úžlabím, jímž se stahuje voda do pramenné pánve. Uvedené relikty jsou od sebe odděleny - cestou, vodotečí. Je pravděpodobné, že objekty po stranách cesty představují pozůstatky dvou usedlostí. Problematičtější je posouzení vzájemného vztahu tří pahrbků za úžlabím. Snaha po jednoznačné odpovědi by zřejmě vedla k přecenění možností povrchového průzkumu. Navíc je možné, že právě zde kopal J. L. Píč. Další objekt je na terásce napravo od pramene. Sporná je situace na svahu na levé straně pramenné pánve. Nevíme, je-li možno zdejší mírnou vyvýšeninu interpretovat jako stavební objekt. Na modelu Lažan tak vyložena není (Škabrada - Smetánka 1975). - Povrchovým průzkumem tedy v Lažanech zaznamenáváme tvrz, dva dvory a 5 až 7 nadzemních objektů. - Kromě zalesněného areálu, jímž jsme se dosud zabývali, je středověké osídlení doloženo sběry keramických zlomků na klínu pole v sousedství tvrziště. Posouzení získaného souboru bude věnována pozornost na příslušném místě, zde však již uveďme, že sběr obsahuje výhradně keramiku nejméně o půl století starší, než je keramika získávaná z nadzemních reliktů. Tato skutečnost vede k hypotéze, kladoucí do doby před úplným a trvalým zánikem Lažan jejich přestavbu spojenou s částečným pustnutím. - Na složitý vývoj Lažan může ukazovat i jejich druhé jméno Nový Dvůr.

Vedle cesty, která vycházela z Lažan směrem k Vyžlovce, je hned za Lažanami pustý lom. Výhodně přístupný byl pouze pro obyvatele Lažan, po zániku sídliště byl již z hlediska stávající komunikační sítě odlehlý. Proto lom spojujeme s Lažanami ( k odlišení pustých novodobých lomů napomáhá soupis B. Hejtmana 1948). Kámen byl těžen ze svahu, jistě mohla být převážně exploatována jen vrchní již navětralá žula z eluvia.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA