Jdi na obsah Jdi na menu
 


LOUŇOVICE

6. 10. 2006

Louňovice. (Od kmene lón, později louň-, což byl pozapomenutý zákolník či záblatník. Je to jméno rodové). Pod Budami se rozlil ve 412 m n. m. rybník Požár a za ním hned ve 409 m n. m. rozlehlejší Louňovák, velký 7'8037 ha, dlouhý 425 m a u hráze 2 m hluboký. Za nimi následují rybníky Pařez; Vyžlovák, Jan, Švýcar a Jevanský. Vyvýšenině nad Požárem se říká Na hořičkách a lid si toto jméno mylně vykládá pověstí, podle které tu prý býval kostel sv. Hořice. - Nad obcí je několik žulových lomů, z nichž byl také vzat balvan do základů Nár. divadla. Z lesa Kamenky, kde býval balvan na balvaně, pochází i Tyršova a Fugnerova žulová pyramida na Olšanských hřbitovech. Louňovice, které jsou známým letoviskem Pražanů a o nichž už psával prof. MUDr. Velich, jsou vroubeny krásnými lesy. Před stavením čp. 1 je staletá lípa, chráněná Památkovým úřadem. Na zahradě téže usedlosti, roubené a kryté došky, je krásný roubený špejchárek s roubenou kůlnou. V obytném stavení je ještě t. zv. černá kuchyň s otevřeným ohništěm. Podobnou černou kuchyni mělo i čp. 22, než 7. IV. 1937 vyhořelo. - Vzdá1enosti : Svojetice 1 km, Srbín 1, Buda Mukařov 1.5, Vyžlovka 1.5, Žernovka 2, Praha 28. - Spolky : Okrašlovací, hasiči, sport. klub.

Archeologické poznatky: Jádro dnešních Louňovic je rozloženo v potočním údolí, přecházejícím z úzkého zářezu do rozšířené části. Tak je vytvořena pánev, jedna z poloh typických pro umístění středověkých osad na Černokostelecku. Z jádra Louňovic však zatím neznáme archeologické nálezy, které by jediné mohly prokázat, že poloha byla osídlena již od počátků souvislého osídlení Černokostelecka. - Sídelní situaci na louňovickém katastrálním území dokumentuje.

Louňovice U hájovny (V ječništích). Sídliště nalezeno při povrchovém průzkumu v r. 1970: v r. 1977 provedla měřičská skupina AÚ ČSAV zaměření jeho areálu. Teprve pořízení mapy umožní podrobné zhodnocení lokality. Od r. 1976 sídliště vážně narušuje budování lesní školky. - Osídlení se rozkládalo v široce rozevřeném údolí, obráceném k SV, nad soutokem dvou potoků. SZ část byla do r. 1976 rozorávána, nyní již přísluší k lesní školce. K odhadu zastavěného území poskytuje východisko plocha zvětraliny s keramikou, jež činila přibližně 40 x 70 m. V zalesněné JV části sídliště se uchovali nadzemní relikty, seskupené do nepravidelné řady, zhruba sledující vrstevnici. Její SV úsek tvoří tři shluky nadzemních, ale i zahloubených objektů, dále již následují drobnější objekty, jejichž počet se pohybuje kolem pěti. Mezi soutok potoků se vkliňuje nízký plochý ostroh, jehož zatravnění dovoluje jen omezený průzkum. Z části poblíž soutoku pochází keramika současná se sběry na poli a na objektech v lese. Tmavá vrstva s keramickými zlomky se objevila i na malé ploše na svahu skloněném k levému z potoků, výše proti jeho toku. Zdejší keramika je však mladší, než ostatní nálezy z Louňovic u hájovny. Do svahu nad JV částí sídliště vychází paralelní úvozy zaniklých cest. Také v tomto případě vznikly pouze v převýšení, na rovině se vytrácejí.

Louňovice Pod vsí. Doklady středověkého osídlení na území lesní školky a na pasece v jejím sousedství zjistil Sl. Vencl v r. 1974, v témže roce tu začal provádět další povrchový průzkum. Obě polohy se nacházejí na širokém, poměrně plochém ostrohu, který je na S ohraničen Jevanským potokem a na J a V jeho přítokem. Školka zaujímá temeno ostrohu, paseka je na svahu přivráceném k Jevanskému potoku (stav 1974-1977). Obě polohy spolu nesousedí a v jejich rámci jsou archeologické nálezy značně rozptýleny. Sběry ve školce většinou pocházejí z hlíny mezi kořeny vyvrácených stromů, z hromad vyházených kamenů atp. Průzkum v oraných dílech byl velmi málo úspěšný. Ze školky bylo celkem získáno okolo 40 keramických zlomků, ale i úlomky kostí, mazanice, strusky. Nálezy na pasece byly převážně zachyceny ve výkopech jam pro stromky či pro ohradní sloupy (okolo 30 keramických zlomků stejně starých s prvou skupinou). V žádné z poloh zatím nebyly pozorovány stopy destrukce staveb či zbytky kulturních vrstev. V celé ploše paseky ale povrchový průzkum zjistil zaniklé pole. Dosavadní výsledky nasvědčují tomu, že relikty středověkého sídliště jsou zcela rozvlečeny. Není ovšem pravděpodobné, že destrukce středověkých objektů byla do Louňovic Pod vsí dovezena, i když tuto eventualitu nedokážeme bezpečně vyloučit. Z Vyžlovky ve Spáleném totiž víme o využívání destrukce ze zaniklých objektů pro potřeby lesních školek, z Kozojed v Zahrádkách byla "černá hlína" transportována až do Štíhlic (Smetánka 1959, 683). Středověké osídlení v trati Pod vsí by se nejspíše vázalo na některý pramen na ostrohu. Např. při vnější straně SSZ hranice školky s nálezy je mělká zamokřená proláklina s nově upraveným odtokem. Obdobný pramen mohl posloužit jako dostatečný vodní zdroj pro založení sídliště (cf. Jevany Dubina). Polohu Louňovice Pod vsí zahrnujeme do úvah o síti středověkého osídlení Černokostelecka. Sídliště prozatím hypoteticky lokalizujeme k uvedenému prameni

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA