Jdi na obsah Jdi na menu
 


MUKAŘOV

6. 10. 2006

Mukařov - Buda. - Mukařov dostal jméno od zakladatele Mukara, známého z knížecí družiny ve XII. stol. - Buda je z bud či Baude, což znamenalo pec. - Známé lesní letovisko 420 m n. 'm. Myslivna 417 m, kostel 419 m. - Starobylost obce naznačují četné mohyly. V lese Na hradech jsou 3 mohylky mezi dvojí tvrzkou, z nichž jedna je s valem, druhá se zdivem. Střepy tam nalezené měly vodorovný ornament a silný okraj bez uch a pocházely z poslední pohanské doby. V lese Na hřebínku je 6 mohylek, v nichž nalezeny hradištní střepy. R. 1834 byly vykopány nezdobené střepy a pěkně pracované kachle s reliéfy. - Mezi Mukařovem a Babicemi v lese Na hřebínku jsou drnem zarostlé rozvaliny zaniklé hrnčířské osady Janoviček, kde se nacházejí kachlíky se lvíčky a rytíři. R. 1903 při stavbě silnice do Babiček byly nalezeny české groše Václava IV. (1378-1419). Při stavbě nového kostela r. 1891-1893 se přišlo na 11 kostlivců k východu položených a pocházejících z prvé křest. doby. V lesní trati Dlouhá louka je studánka, do níž si podle pověsti Mukařovští za 30-leté války schovali zvon. - Kostel Nanebevzetí P. Marie pochází původně ze 14. stol. Poslední kališnický kněz tu byl r. 1620, kdy po zrušení fary byl Mukařov přifařen ke Kostelci. Poslední luteránský farář David Galli či Havlův ze Žlutice vydal 2 české spisy. Zchátraly kostel byl r. 1890 stržen a nákladem 42.600 zl. vystavěn z místní žuly v gotickém slohu. V presbytáři malovaná okna Nanebevzetí P. M. a sv. Jan Křtitel jsou dary knížete Jana Liechtensteina a jsou dílem Geylinga z Vídně. Gotické oltáře, kazatelnu a zpovědnici vyřezal Petr Bušek ze Sychrova. Oltářní obrazy Krista, sv. Josefa a P. M. maloval Josef Heřman. Křížová cesta je dílo Jana Mathausera. Oltář P. M. naproti postrannímu vchodu daroval učitel hluchoněmých a ředitel Johannea Jan Vlk na památku své sekundice r. 1896. Od r. 1928 je tu pěkná socha sv. Terezičky. Křtitelnice je od cínaře Jos. Mitterbachera z r. 1789. Jeden zvon je z r. I S73 od proslulého pražského zvonaře Brykcího z Cinperku, druhý z r. 1718 od malostranského Val. Lišáka. Jejich krásně zladěný zvuk působí mohutně. - V ústavě pro mrzáčky Charitas je kaple r. 1908 zasvěcená božskému srdcí Páně.

V okolí Mukařova je 9 žulových lomů a ve všech jsou jezírka zelené vody. Zde z celého pražského okolí nejvíce prší a proto lesní mechy jsou stále svěží a mělké studny plny vody. Po lesích jsou znát četné hráze vysušených rybníků. Od ústí Sázavy k Stránčicům, k Mukařovu a po silnici ke Kostelci je rozvodí mezi Labem a Sázavou. - Mukařov je už dávno oblíbené letní sídlo Pražanů. V letech 18781879 tu v domě čp. 13 pobýval Dr. Mir. Tyrš. Původní domek setníka Tučka byl r. 1915 zbourán a na novém je od 22. VII. 1923 pamětní Tyršova deska. Tyrš zde míval i hrazdu. Udivení vesničané říkávali : "Už se zase točí". Na procházku chodíval s činkami v rukou nejruději do lesa Pod horkou, kde také házíval diskem. K Tyršovům sem přijížděl na návštěvu šéf opery Nár. divadla, K. Kovařovic, který tu složil čtverozpěv „Ať žije tichý Mukařov a v něm dobří lidé“. V nynějším hostinci čp. 2 v domku své choti bydlíval pražský advokát a nadšeny sokol Dr. Fr. Lokay. - Má tu vilu známý film. umělec Theodor Pištěk.

V Mukařově jsou rušné pouti - dostaveníčko širého okolí a města. Vůkolní lesy budského revíru měly 1513 jiter. Koupaliště je v nedalekém rybníce Požáru (3.5014 ha). Je tu ozdravovna církve českosl.

Vzdá1enosti : Žernovka 1 km, Srbín 2, Tehovec 2, Babice 3, Strašín 4, Říčany 6.9, Louňovice 3, Babičky 1.9, Doubek 3, Vyžlovka 3, Vojkov 2, Kostelec 9.5, Český Brod 14.5, Praha 25.5 km.

Archeologické poznatky: Mukařovské jádro zaujímá vyvýšený hřbet, ohraničený na J potokem a na S zamokřeným úžlabím. Převážná část hřbetu je přivrácena k J, stoupá od potoka až na úroveň kostela. Osídlení polohy sahá do doby, jíž věnujeme svou pozornost. O nálezu esovitých záušnic v r. 1890 jsme se již zmínili (kap. 2. 2). V r. 1953 byl při kopání hasičské nádrže narušen středověký objekt. Nádrž se nachází na levém břehu potoka, vymezujícího na J straně vyvýšený hřbet. Objekt zřejmě stál osamocen na vyvýšenině mezi mokřinami při potoce. Výkop proťal patu mohylovité destrukce. Podle popisu E. Štikové a terénní rekognoskace pokrývala žulová zvětralina tmavou vrstvu, nasedající na podložní jíl (NZ 5524/53). V r. 1971 před budováním rybníka v širokém údolí J od vyvýšeného hřbetu byla buldozerem odstraněna ornice na pravém svahu nad potokem. Hned za zahradami domů se na podložním jílu objevil široký pás zvětraliny s množstvím keramických zlomků. Skrývka definitivně zničila zaniklé objekty, už předtím však na povrchu neznatelné. Nálezy ze záchranného výzkumu NM ve V části Mukařova datuje P. Radoměrský do 15. stol. (Svoboda 20. 9. 1964). V úžlabí S od kostela se nacházejí hráze dvou pustých rybníků.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA