ŠEMBERA
Pod kozojedským sv. Martinem je malebná kotlina řeky Šembery (365 m n. m.), která protéká divoce romantickými lesními partiemi Starých Zámků a Dolánek. Jsou tu malebné a často malované skupiny skal Pustý zámek, Poustevníkova sluj a Čertova lenoška. Tato tvořila kdysi ostroh někdejšího hradu Šemberu, jejž lid přezval na Staré Zámky. O této někdejší tvrzi kolují četné pověsti. Na Velký pátek se tu prý objevuje mužík s měšcem peněz ; občas tu prý přejede tajemný černý povoz s 2 kněžnami ; v chodbě vedoucí odtud prý až do Kostelce je ukryt poklad, jejž tu už r. 1689 marně hledal farář od sv. Jindřicha z Prahy ; na Čertově lenošce sedával prý Satanáš, když tu vyhrával na dudy k tanci zlým duchům. Žulové balvany mají geologickou souvislost s Krkonošemi. Po hradišti nad potokem zbyl 110 cm dlouhý val s příkopem. Val byl z příkopu 5 m vysoký a z hradiště 3 m. Na konci výběžku je val 40 kroků dlouhý a 4 m vysoký. Zbytky zdiva jsou středověkého původu. Hrad se skládal z předhradí, z vlastního opevněného a od předhradí příkopem odděleného hradu. Zbylé díry znamenají někdejší sklepení. Jméno hradu Šemberu vzniklo snad z německého Schonberg či Sternberg. R. 1357 Ješek z Náchoda a Kostelce prodal jej i s lesem Kozím hřbetem mindenskému biskupovi Jetřichovi pro nový klášter ve Skalici. Hrad slul tehdy Burkstadl a byl dřevěný. Skaličtí klášterníci jej přestavěli asi na zděný. R. 1542, kdy byl připojován k Tuchorazi, byl už pustý. Pod hradem byl rybník Šember. Tak sluje i les na východním boku Dolánek na vysoké stráni. Staré Zámky skýtaly za světové války útulek mnoha zběhům, zelenému kádru.
Archeologické poznatky: Hrádek na nejzazším cípu doubravčického hradiště. Oddělil ho příkop dlouhý přibližně 40 m, obdobná je i vzdálenost od příkopu k vrcholu trojúhelníkové plochy ostrožny. Prameny k bezpečnějšímu datování stavby hrádku může přinést archeologický výzkum. Označení "presidio Burkstadil" z r. 1358 (viz kap. 3) se ještě spíše vztahuje k hradišti. V r. 1542 je hrádek jmenován jako pustý (Sedláček 1927, 18-19; zde i odlišná úvaha o počátcích hrádku). - Nálezy ze 14. a počátku 15. stol., pocházející z výzkumu v areálu hradiště (Kudrnáč 1967), dovolí posoudit teprve jejich publikace. V tomto areálu mohl stát i dvůr v Kozím hřbetě, jmenovaný královským potvrzením fundace skalického kláštera.
